Dnešní doba mi občas přijde jako herní zábava na automatech. Stále se za něčím honíme, potřebujeme vystudovat jednu, druhou, třetí školu. Chceme něčeho dosáhnout. Mít titul. Být IN. Být stále lepší. Když už nevíme co dál, tak ještě RNDr., CsC. před nebo za jménem. Mít diplom, medaili, výhru.
Odpuštění, ach! Jak jednoduše to zní, ale jak těžké někdy je. Často slyšíme, jak je ozdravné. Jak na to? Dle mě samozřejmě univerzální návod neexistuje. Myslím si, že je to odraz naší sebelásky. Pokud se totiž opravdu přijmeme a začneme se mít rádi, začneme taky vidět a vědět, co nám nepatří. V čem a kde se necítíme dobře a dokážeme...
Víte, právě jsem přišla ze Staré hory. To je jediná hora nad naším malým městečkem na Jižní Moravě. A plesám radostí. Je jaro a všude tam rostou bylinky a hemží se to překrásnými vůněmi a barvami. Je fascinující sledovat všechna roční období a jejich proměny. Stále žijeme v představě, že vše tu řídíme my. Ale pokud chodíte do přírody,...
Třetí pokus, už dvakrát se mi tento článek smazal. Nějaké znamení? Dám tomu ještě šanci. Už to nebude stejné jako ty předchozí, ale v tom je vlastně v životě ta nádhera!
Dnes to bude takové malé zamyšlení na duchovnem, duševnem. Nejprve nabídnu vysvětlení z internetu.
Než se narodíme, jsme čekatelé v matčině těle. Zda je to naše volba, či ne, o tom by se dalo polemizovat. Ale než vyjdeme na svět, je to celá řada dějů a změn, které prožíváme. My je přijímáme a pomalu se vyvíjíme. Pak nastane den "D" a ocitnem se zde. Je to ráj na zemi, i když mnohým z vás...
Život je souhra náhod. A nebo ne?
